Hodnocení

Pavel

Když jsem potkal Sandru, mojí současnou ženu, na našem prvním rande, uměl jsem sotva nějaké základy Španělštiny, ale stud mi dominovala touha po poznání, a tak jsem to nevzdal. Sandra, v té době pracující v Mexiku jako učitelka na střední škole, měla ve zvyku mluvit jasně a zřetelně, a na vyžádanou dokonce i zpomalila (kouzelné slůvko "despasíto" vřele doporučuji). Také měla nevšední trpělivost vše vysvětlovat. Konec konců, asi to bylo díky té jazykové bariéře, že jsme si tak rozuměli. Dnes, po letech soužití, si pro změnu rozumíme, co si říkáme. Konverzace s mojí ženou mohu jenom doporučit!